Čeština
English
Deutsch
Le
français
Espanol
русский
Українська
Lidové zvyky
Velikonoce
Na Velikonoce Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, kdy zvony „odletí do Říma“ a přestanou vyzvánět, chodí chlapci do 14-ti let „repat". K tomu používají „repač“ neboli dřevěný řehtací trakař. Repání nahrazuje odbíjení a zvonění zvonů v celou hodinu. Začínají ve čtvrtek v 18h, pokračují o půlnoci, na Velký pátek ráno v 6h, v poledne, odpoledne v 15h a 18h a znovu o půlnoci. Poté v sobotu ráno v 6h a naposledy v poledne. Jezdí po celé vesnici, začínají a končí vždy u kostela. Na Bílou sobotu „poručníci" - kluci, kteří vycházejí ze školy a dohlíží na průběh repání, chodí taky „vyklepávat". Vyklepávají u domů, z nichž se repání nikdo nezúčastnil, klepou „klepačem“ a zpívají: „Třetího dne stal Spasitel, všeho světa Vykupitel, radujme se, veselme se, aleluja.“ Za to dostávají výslužku. Na Velikonoční pondělí chodí komenská chasa (mládenci) v komenských krojích a s velkým tatarem po „mrskačce".
V Komni se říkají tyto velikonoční koledy:
„Vstávaj ráno Mariáno, peč koláče - zahýbáče, jak mně nedáš kopu vajec, vyženu ti muža na pec, a pacholka do komína, bude černý jak slanina.“
„Kázal kadlec i kadlička, abys dala dvě vajíčka, jedno modré, jedno bílé, slepička ti snese jiné.“
Vyhrávání Josefkům
V březnu na sv. Františku a na sv. Josefa a Josefy chodívaly hlavně děti „vyhrávat“. Cinkaly a klepaly na pokličky a zpívaly:
„Pukaly lavice, pukaly stolice, pukaly aj dveří, Františko (Josefku nebo Josefko) otevři. Nenech nás tu státi, korunku nám dáti, korunku nebo tři, však to tobě patří.“
Kořeny tohoto zvyku jsou prosté - František, Josefů a Josef byl v obci hojný počet. Dnes chodí děti jen výjimečně ke svým známým, ale zato 19. března chodí Josefkům pravidelně vyhrávat a přát k svátku místní dechová hudba. Vyhrávají a vinšují v podvečer před domy, kde Josefové bydlí. Ti pro muzikanty mají připravené pohoštění a nesmí chybět ani štamprla domácí slivovice.
