Historie knihovny

            Podle doložitelných pramenů lze se domnívat, že první veřejná knihovna v Komni vznikla již před rokem 1900. K dřívějšímu období se vztahují některé doklady, zmiňující zájem zejména mladých lidí ve čtenářské a vzdělávací oblasti. Následně jsou již v prvních letech 20. století zmiňovány spolky „Vzdělávací spolek Alojsius v  Komni“ a „Vzdělávací spolek Svornost v Komně“.

            Knihovna byla v té době umístněna v areálu obecné školy a knihovníkem byl vždy některý z učitelů, působící v místní škole. Členové spolku platili 24 kr. ročního poplatku, měsíčně 2 kr.

                                                 (ze Zápisů výborových a členských schůzí TJ SOKOL)

Nově vzniklá tělocvičná jednota Sokol založila vlastní knihovnu, kde byly zastoupeny knihy a časopisy tělocvičně odborné, vzdělávací, ale i knihy zábavné a divadelní hry.

            Jelikož v obou složkách působili stejní členové, usnesla se valná hromada Sokola sloučit tyto spolky v jeden. „Svornost“ měla dále existovat jako kulturní odbor Sokola. Takto působila spolková knihovna až do roku 1927, kdy Obecní kronika uvádí:

„ V měsíci únoru zřízena byla samostatná obecní knihovna tak, že od zdejší tělocvičné jednoty Sokol byla zakoupena spolková knihovna, sloužící doposud za knihovnu veřejnou a doplněna v posledních letech zakoupenými svazky z prostředků obecních“.

            Je pravděpodobné, že činovníci Sokola zabezpečovali i provoz obecní knihovny až do roku 1940, kdy za protektorátu byla činnost Sokola zakázána. Působnost obecní knihovny v období 2. světové války nelze doložit, protože nebyla zdokumentována.

V prvních poválečných letech práci knihovníka vykonával Tomáš Milička, učitel na zdejší škole.

Do bývalého obchodu p. Aloise Bosáka č.p. 204 byla knihovna ze školy přemístěna asi kolem padesátých let minulého století. Jako knihovnice a knihovníci zde působili: Eva Dolinová, Anna Guryčová Kročilová, Josef Pokorný, Antonín Mikulka.

Zajímavosti

Nespornou zajímavostí a dokladem o působnosti knihovny jsou oficiální razítka již zmíněných a dnes neexistujících spolků, osobní věnování jednotlivých knih, či knižní lístky, dokládající mnoholetou aktivitu čtenářů.

            Řada knih tak doprovází celé generace komenských občanů a představuje sama o sobě nepřehlédnutelnou kulturně historickou hodnotu. I po létech najde čtenář tu svou oblíbenou četbu, třeba ze vzdáleného dětství, včetně několika skutečných pokladů, v nichž nutno zmínit 4. vydání  Moravských národních písní od Františka Sušila (první vydání bylo v roce 1835) a pojednání o ovocných odrůdách Moravské ovoce udělené jako prémie na výstavě ovoce v roce 1912. Zachováním těchto děl dále zvýrazňuje kontinuitu komenských kulturních tradic.

Oslavy 400. výročí narození Jana Amose Komenského v roce 1992 iniciovaly podporu a připomínání myšlenek tohoto učence jako neodělitelného pilíře dalšího rozvoje komenské knihovny.

Interier knihovny

Akce pro veřejnost 

Beseda v knihovně